V Česku se o tom moc nemluví, ale v zahraničí to funguje. Co to je a proč to chcete – vše v článku s videem.
Systém hluboké podestýlky vznikl asi trochu náhodou. Legenda praví, že když během světových válek muži odešli do války a nechaly ženám na starost usedlosti, měly toho na starost více, než jen slepice a tak asi na kurníky trochu zanedbaly. Nicméně rychle zistily, že vrstvení steliva vlastně přináší benefity a poté se systém začal v polovině 20. stolení hojěn šířit po USA a Evropě. Přesto, v Česku se o systému příliš nemluví a neví a je škoda, aby to tak zůstalo.
Pokud nejste fanoušek písmenek, natočila jsem pro vás i video s názornými ukázkami 🙂
Trocha terminologie na začátek
Angličtina krásně rozlišuje mezi dvěma výrazy – bedding a litter. V Češtině by se obojí dalo přeložit synonymy podestýlka a stelivo, dovolím si tam ale vnést rozdíl:
Bedding (podestýlka)
Je označení pro jakýkoliv materiál, který pokládáme zvířatům na zem do ubikací. Primární účel je zvýšení komfortu (měkkosti a tepla) pro zvířata, která si lehají na zem.
Litter (stelivo)
Je typ podesýlky, která má vysokou absorpční schopnost a stele se do míst, kde zvířata vykonávají potřebu.
Co potřebují slepice na zem kurníku
Nemusíme slovíčkařit, protože čeština tyto dva pojmy zaměňuje. Pokud si to ale rozlišíme, záhy zjistíme, že slepice nepotřebují podestýlku, ale stelivo. Protože si slepice nelehají na zem ani neumí vykonávat potřebu do jednoho místa, v kurníku by mělo být na zemi stelivo.
Spoiler – sláma to není
Spousta tradičních chovatelů stále lpí na slámě – možná kvůli ceně – nicméně sláma není stelivo, ale podestýlka a byť má dobré tepelně izolační vlastnosti, její schopnost nasáknout vlhkost je minimální, je prašná a navíc poskytuje skvělé prostředí pro vznik plísní a dalších patogenů.
Koukejte se na absorbční schopnost
Je celkem jedno, pro co se rozhodnete, ale stelivo by mělo být bezprašné a vysoce absorpční. Pak už se samozřejmě musíte koukat jen na cenu, protože některé materiály jsou levnější a dražší – také v závislosti na tom, jakého máte dodavatele.
Skvělé varianty steliva jsou bezprašné hobliny, dřevěné peletky, konopná podestýlka.
K systému hluboké podestýlky (SHP)
Když budu znovu slovíčkařit, správněji by to měl být systém hlubokého steliva. Principem je vrstvení vysoce absorpčního materiálu, který se mísí se slepičími hovínkami a dochází k procesu kompostování. Pro jednoduchost to ale budu nazývat systémem hluboké podestýlky a jeho zkratkou SHP.
Asi vás napadá pár otázek…
1) To asi hrozně smrdí, že?
Ne. To, co smrdí, je čpavek a vlhkost uvolňující se z extrementů. Hluboká vrstva steliva absorbuje vhlkost a dává životní prostředí pro různé mikroby (bakterie a hlístice, které normálně obývají půdu), kteří bezpečně rozkládají materiál. Navíc tím získáváte hnojivo pro sovu zahrádku.
2) To je asi dost nehygienické, že?
Jíst to nedoporučuju. Ale je to nehygienické asi jako hlína a nesrovnatelně hygieničtější než smradlavý kurník. Pro slepice naprosto bezpečné, dokonce můžete předcházet výskytu čmelíků a kokcídií – přítomnost dravých hlístic a prospěšných bakterií zajišťuje likvidaci vývojových stádií čmelíka a „špatných“ bakterií. Je to asi jako s plísňovým sýrem – původní „kultura“ nevpustí cizí kulturu.
3) To je asi dost pracné, ne?
Ne, méně pracné než běžné „kydání“ kurníku. Jednou až jednou za dva dny celou podestýlku proshrábnete (provzdušníte) a jakmile začnete cítit zápach, přisypete novou vrstvu čisté podestýlky (cca jednou týdně v závislosti na klimatických podmínkách). Jednou až dvakrát za rok se obmění celá podestýlka (na dně se nechává trocha staré podestýlky, aby tam zůstaly prospěšné bakterie).
4) A to fakt funguje?
Ano, hlavně na západě se systém používá s úspěchem v malo- i velkochovech přes 50 let a vědecké studie jen podkládají benefity. Lepší zdraví a pohoda zvířat – ve slovech kapitalismu větší výtěžnost a úspora na veterinární péči. Kromě prakticky bezúdržbového systému bez zápachu a šťastných slepic mimo jiné získáte hodnotný kompost vhodný k přímému použití.
Jak zajistit, aby to fungovalo?
Jakkoliv je samotná údržba SHP nenáročná, musíme před jeho zavedením myslet na pár věcí, přičemž jde o
1) samotný design kurníku
Dostatečný prostor pro podestýlku & přístupnost
Je potřeba počítat s tím, že hluboká podestýlka může nabýt až do výšky 30 cm a to musíte mít kam dát. Zapomeňte na papundeklové kurníčky s šuplíčkem, do kterého se vejdou akorát tak noviny.
I když není práce kolem SHP nijak náročná, chcete mít k podestýlce rozumný přístup, abyste jí mohli kypřit a dosýpat. 30x30cm velký otvor u země nebude to pravé ořechové. Doporučuju vyvýšený kurník ve výšce pasu s velkými dvěřmi – vaše záda mi poděkují.
Dostatečná ventilace
Vždycky, když vidím ve slepičích skupinách radostné posty o dokončených kurnících, nepřestává mě zarážet, jak moc lidé podceňují ventilaci. Kolikrát nádherné kurníky včetně plnohodnotné střechy a barevných fasád, s dekoracemi a zateplením – ale bez ventilace.
Ventilace je základ!
A teď tady nemyslím nějakou složitou vzduchotechniku, ale obyčejné permanentní otvory ve správné výšce a o správné velikosti (nad slepicemi, cca 100 cm2 otvoru na jednu slepici)
Jedině dostatečná ventilace předchází vzniku vlhkosti, smradu a růstu patogenů.
2) správnou údžbu
Vhodný materiál
Jak už jsem nastínila, základem je dostatečně savá, bezprašná podestýlka – nám se (i z finančního hlediska) osvědčily bezprašné hobliny pro koně.
Podle první roku soudě budeme nejspíš i v nálsedujících letech kompletně čistit 2x za rok. Naše lokalita má vyšší vzdušnou vlhkost a tím pádem rychlější degradaci podestýlky. Za rok spotřebujeme na náš kurník (plocha 1×2,5 m) 2 balení 550l hoblin – cenově je to tedy zhruba 800Kč/rok.
Podestýlku lze také „nastavovat“, čili kombinovat. Některým lidem se osvědčil základ z hoblin s nasekanou slámou. Věřím, že tím lze pořád dosáhnout optimální savosti s vyšší finanční úsporou. Takto lze přidávat i třeba listy. Pozor ale na vlhké materiály, jako např. čerstvou trávu.
Udržování správné vlhkosti (bez zápachu)
Optimální vlhkost zajistíte dostatečnou venitalací v kurníku, pravidelným provzdušňováním podestýlky a přisypáváním nové podestýlky.
Pokud máte správně nadesignovaný kurník, tak máte napůl vyhráno. A když máte savé stelivo, pak už je to jen o vašem nose.
O SHP musíte uvažovat jako o klasickém kompostu, ve kterém jde o balanc mezi dvěma složkami (u SHP „hnědé“ – stelivo a „zelené“ – hovínka). Správný balanc poznáte tak, že kompost nesmrdí.
Jinými slovy – optimální vlhkost (a eliminaci pachu) zajistíte tím, že budete přisypávat čistou podestýlku, jakmile ucítíte jakýkoliv zápach. Tím dojde opět k udržení rovnováhy obou složek.
Výhody a nevýhody SHP
Už jsem je tak trochu nakousla výše, ale pojďme si to shrnout:
Výhody:
- systém nenáročný na údržbu
- bez zápachu
- úspora peněz
- vyšší komfort slepic
- lepší zdraví slepic – prevence patogenů a parazitů
- kvalitní kompost
Nevýhody:
- nutnost designovat kurník pro potřeby SHP – výše podestýlky a dostatečná ventilace (většina kupovaných neobstojí)
Když to shrnu
S tímto článkem i videem jsem čekala rok, abych si teorii mohla vyzkoušet v praxi. Prošli jsme si všemi ročními obdobími; mrazem, vlhkem i perným létem. Podestýlka si občas žádala vyšší údržbu, občas menší – ale vždy fungovala. Zatím jsme neměli v chovu žádné nemoci ani parazity (ano, myslím obáváné čmelíky) a to je myslím velký úspěch. Zatím je v tomhle ohledu stále brzo vyvozovat jakékoliv závěry. Budu to proto vše sledovat a podávat čerstvé informace o vývoji věcí 🙂
Napsat komentář