Jak na poporodní deprese a úzkosti

Poporodní psychické problémy v podobě nejen depresí a úzkostí jsou zcela reálná věc. Jak ale na to?

Maminka chovající miminko se slzami štěstí v očích je krásná věc, která se ale ne vždy koná – a když se nekoná, neznamená to, že je něco špatně. Jako klíčové vnímám rozpoznání závažnosti situace a včasné zakročení, protože neléčené psychické problémy vedou k narušení vztahů v rodině a to především mezi matkou a dítětem.

Pro koho je článek určen

Tento článek je pro všechny, které trápí tyto potíže nebo je teprve porod čeká. Jedná se o rozsáhlý agregát všeho, na co jsem si během těchto těžkých chvil i v procesu zotavování přišla. Ráda bych tyto informace zpřístupnila více lidem, aby pro ně bylo snazší se v situaci zorientovat a patřičně porvat a nebo se jí i zkusit částečně předcházet.

Někdy to je jen o tom si ujasnit priority a jindy musí přijít na řadu medikace. Ráda bych promluvila o svých zkušenostech s bojem se svými démony – z větší části bez léků. Pojďme se na to společně trochu podívat.

Můj příběh poporodní deprese a úzkostí

Když jsem si procházela tímhle peklem, ze začátku nikdo z nás netušil, co se děje. I proto bych moc ráda byla součástí osvěty na toto téma – tady si můžete přečíst můj příběh. To pozitivní na těchto extrémně těžkých situacích je to, že když se zakročí včas, v drtivé většině případů mají šťastný konec.

Ještě než se do toho všeho vrhneme, jako první bych zmínila důležitost vyloučení fyzického problému – na pozadí psychiky může stát i skrytý fyzický problém.

Disclaimer

Také bych jen v rychlosti doplnila, že nejsem lékař, psycholog ani osoba studovaná (jen samostudovaná :)) a tak všechny zde zmíněné rady a informace jsou pouze orientační, berte je s rezervou a všechna rozhodnutí konzultuje s odborníky. Každý jsme individuál a co funguje na jednoho, nemusí na druhého a mimo to mu může způsobit i vážné komplikace.

Pokud vám víc sedí video než psaný text, můžete mrknout na toto, ve kterém v kostce popisuju víceméně následující řádky textu.

Obsah

Po porodu je normální se cítit špatně

Představa jásající matky nad čerstvě narozeným dítětem může být sci-fi i pro ženy, které nepostihly žádné z psychických problémů. Několik dnů až max. dva týdny po porodu totiž pociťuje téměř každá žena melancholické stavy, návaly smutku, úzkostí i deprese. Souvisí to s ohromnými hormonálními změnami. Ty však obvykle odezní samy.

Baby blues vs deprese

Říká se tomu baby blues. Pokud stav přetrvává déle a příznaky jsou intenzivnější, mluvíme o poporodní depresi. Hlavním rozdílem mezi poporodním blues a depresí spočívá v tom, že blues trvá jen několik prvních dní po porodu, zatímco deprese je dlouhotrvající a dochází k výraznému promítnutí stavu na schopnost “normálně fungovat”. Přidávají se pak i děsivé myšlenky nebo chuť s tím vším skoncovat.

Úzkosti

Podobné je to i u poporodních úzkostí, které lze také považovat za patologickou záležitost, pokud přetrvávají déle než dva týdny nebou jsou stavy nezvladatelné.

Další psychické potíže

Zmínit ještě mohu poporodní obsedantně kompulzivní stavy, se kterými ale nemám osobní zkušenost a tak tu o nich nebudu mluvit.

Samostatnou kategorií je poporodní psychóza (dříve nazývaná laktační psychóza), která odlučuje ženu od reality – o té taky nebudu mluvit. Jedná se o vážný problém, který vyžaduje hospitalizaci a nelze ho vyléčit svépomocí.

Rozdíl mezi ženami

Je důležité si taky uvědomit rozdíl mezi ženami, které trpěly nějakou formou psychického onemocnění ještě před těhotenstvím a těmi, které nikdy neměly žádné psychické problémy vyžadující léčbu.

Ženy s historií psychického onemocnění

U první kategorie žen je větší pravděpodobnost vzniku poporodních psychických problémů a tak už většinou v těhotenství dochází k nasazení antidepresiv nebo postupnému zvyšování dávky, aby bylo možné rychle reagovat na případné problémy po porodu.

Zdravé ženy

U té druhé kategorie žen mluvíme o poporodní depresi jako samostatném onemocnění, které je podmíněné hormonálními, fyzickými a chemickými změnami v těle.

Tyto ženy mají statisticky větší pravděpodobnost vzniku psychických problémů v obdobích s dramatickými změnami v hormonálním systému (např. puberta, porod, hormonální antikoncepce, menopausa), zatímco mimo tato období mají mnohem menší riziko vzniku psychického onemocnění než u běžné populace.

Zkrátka jejich těla jsou náchylnější na hormonální výkyvy a může se to projevovat například na psychice.

Není se za co stydět, i když mě trápí něco víc, než jen blues

Příroda je mocná a neskutečně složitá. Je vlastně pozoruhodné, jak se při vší její komplexnosti něco úplně nevydaří jen poměrně zřídka. I my jsme dětmi matky přírody a tak se tyto omyly občas dotýkají i nás – ať už na těle, nebo na duši. Není proto důvod si něco vyčítat nebo se za svůj stav stydět. Existuje mnoho komunit, kde naleznete pochopení – a ty vám dál pomohou s tím, co potřebujete.

Ani příroda není neomylná

Není nic neobvyklého, že zvířecí matky (obvykle prvorodičky) svá mláďata zabijí. I když jejich důvody bývají obvykle mnohem prozaičtější (nedostatek potravy, špatné zdraví mláďat, nutnost znovu zabřeznout s jiným samcem…), nelze vyloučit ani vliv psychiky a to zvlášť u divokých zvířat chovaných v zajetí. Chtěl abych jen poukázat na to, že i zvířecí matky občas nemají se svými potomky ideální vztah.

Potřebuji slyšet radu…

Pro maminku

Pokud nemáš sílu číst, popros někoho, aby Ti následující řádky přečetl. Může Ti pak i pomoct s hledáním rad, jak postupovat dál.

Budu mluvit přímo k Tobě, mohu-li. Není Tvé selhání, že se cítíš, jak se cítíš. Často si věci dokonale naplánujeme a jsme připraveny na všechny eventuality, ale realita se ukáže být dost jinou. A je to tak v pořádku, jen se musíme naučit věci přijmout a přizpůsobit se. Nedává smysl trvat na něčem, co nefunguje. Prožíváš teď velmi těžké chvíle, ale opravdu na to nejsi sama – možná objektivně nemáš nikoho po boku nebo pomoc jen nevidíš, ale věř, že je kolem. Podívej se na moje odkazy první pomoci. Neboj se požádat o pomoc. Není to žádná slabost, naopak, je to síla! Důkaz, že si sama sebe vážíš a umíš odhadnout své síly. Jsou tu pro Tebe duly, lékaři, psychologové, komunita jiných maminek, které prožívají/prožily to, co trápí teď Tebe. Oni všichni ví, co s tím. Čím dříve o svých trablích promluvíš, tím lépe. A není se za co stydět.

Jsi předurčena k síle

To, co je velice důležité, je fakt, že většina maminek, které mají trápení v raných fázéch mateřství, jsou pak mnohem zběhlejšími v řešení všelijakých zležitostí v pozdějších obdobích. Matky, které překonají „vlastní stín“ se stanou o mnoho silnějšími a celkově se jim zlepší život na všech frontách. Rané mateřství je extrémně těžké pro všechny matky, zvlášť pro prvorodičky a/nebo maminky, které trápí psychické problémy. To je další level obtížnosti. Z tohoto důvodu jsi předurčena k mnohem větší síle, než jakou mají ostatní. Síle zvládnout všechny nástrahy osudu.

Zkus se zamyslet, co Ti teď nejvíc vadí nebo co Ti dělá starosti. Co by mohlo být příčinou Tvých pocitů. Nenech se strhnout do spleti myšlenek, jen to pojmenuj. Není cílem to teď vyřešit. Jen si připusť, že se děje něco špatného a že pro to jsou nějaké důvody. Pokud máš u sebe někoho dalšího, zkus o tom s ním/nimi promluvit, co by se mohlo udělat pro to, aby Ti bylo lépe. Vše je řešitelné, i když z toho teď nevidíš cestu. Je to normální. Ale hlavně, uvědom si, že v tuhle chvíli prožívají tisíce žen to stejné, co Ty. Nejsi na to sama!

Zkus hledat cestu, ne cíl

Vím, že v těhle chvílích funguje hlava úplně jinak – všechno je těžké, bezvýchodné, složité, stresující i děsivé a od určitého momentu asi chceš jen jediné – aby to už konečně přestalo. Možná si jen přeješ jednoduchou odpověď a vysvětlení. Možná toužíš po tom předat svojí zodpovědnost někomu jinému. Na chvíli zmizet. Pokud ale začneš mít tíživé a divné myšlenky, které Tě děsí nebo Tě nabádají k nejhoršímu, je opravdu nejvyšší čas zakročit! Není v pořádku se bát vlastních myšlenek nebo o nich výrazně pochybovat. Žádné “definitivní” řešení také není řešení. Je potřeba to okamžitě řešit. Neexistuje totiž sebemenší důvod, abychom trpěli. Pokud se takto cítíš dlouhodobě, není to dobré pro nikoho, ale především pro Tvoje děťátko. To nejdůležitější je totiž spokojená máma a to má opravdu prioritu číslo jedna. Možná je to klišé, ale opravdu je to tak. Hledej cesty, jak toho docílit.

To, proč bys s tím měla něco dělat co nejdřív by mělo být jasné – nejde jen o to, aby ses netrápila (k čemu není žádný důvod – ne, opravdu ne), ale hlavně o to, aby se nenarušil Tvůj vztah s děťátkem a rodinou. Pokud nedokážeš dělat věci pro sebe, udělej to pro ně.

Chceš s tím něco dělat? Super! Pojďme na to.

Tipy hlavně pro období šestinedělí

  • V šestinedělí (ale i kdykoliv jindy to tak cítíš) potřebuješ pomoc okolí. Popros někoho blízkého o pomoc. Jde jen o pár prvních týdnů, než nabereš trochu sil. Pokud nikoho nemáš, mrkni na odkaz Šestidělky nahoře.
  • Po porodu buď co nejvíc času s miminkem a odpočívej. Pokud se Ti nedaří s miminkem vytvořit vztah, nezoufej. Jen některé ženy cítí euforii, štěstí a instatní lásku. Většina ostatních si musí vztah vybudovat časem – to jen tak, že společně budete procházet dobrým, i špatným. Spi, pokud to jde, pokud to nejde, jen odpočívej. Neklaď na sebe nároky, prostě jen buď. Starej se o sebe a miminko. Pokud je to možné, mějte hodně kontaktu kůži na kůži. Nos miminko v šátku, u sebe.
  • Pokud se Ti nedaří/nemůžeš spát, jen odpočívej. Hlava pojede dál, ale tělo se zrelaxuje. Ničeho se neboj, jen buď s miminkem. Budeš unavená, ale jinak to nejde. Dělej jen absolutní minimum.
  • Spuštění laktace můžeš fyzicky vnímat velmi nepříjemně. Změny v hormonech můžou vyvolat až panickou ataku – jako u mě. Všechny své obavy konzultuj s lékařem.
  • Neřeš, kdy máš kojit. Buď spolu s miminkem, spěte spolu, blízko u sebe. Když se začne budit, pořádně se najez a napij a lehni si, dokud se mimčo nezačne dožadovat mléka. Pak ho nakoj, přebal a pokračujte v odpočinku.
  • Máš po návratu z porodnice obavy, protože jsi na to najednou sama? Zkus kontaktovat jinou zkušenou maminku, obrať se na komunitní podporu šestinedělek nebo porodní dulu/laktační poradkyni. To zvládneš!
  • Sama si určuj, co kdy chceš dělat.

5 slov na závěr

  • PŘIJMI. Bolest, smutek, radost, únavu, frustraci. Každá emoce je v pořádku, protože je součástí Tebe. Je výsledkem Tvého úžasného výkonu – stvoření nového života. Přijmi také dětský pláč a nic si nevyčítej. Každé miminko pláče, protože má k tomu nějaký vnitřní důvod – hlad, touhu po blízkosti, plnou plínku – nic z toho ale není Tvá vina. Někdy se důvodu pláče nedopátráme a je to v pořádku. Trhá to srdce i nervy, ale někdy s tím nemůžeme nic udělat. Teď miminko pláče, ale v jeden moment už nebude. Neměj strach. Nebojuj s žádnou situací.
  • DŮVĚŘUJ svému tělu – ví, co má dělat! Nebojuj s ním. Nezapomeň důvěřovat i svému okolí, svému miminku, lidem kolem sebe. Všichni se moc snaží.
  • MILUJ – sebe, svoje dítě, partnera, rodinu, lidi kolem sebe, prostě všechno. Každý nádech je vzácný a proto ho obdivuj.
  • UŽÍVEJ každého okamžiku. Žij tady a teď a neřeš, co strašného se může stát večer nebo zítra. Pokud něco nastane, budeš to řešit v ten daný moment. Netvoř si časové mantinely, nečekej na „něco“. Prostě jen buď.
  • POSLOUCHEJ sama sebe, své potřeby, touhy. Nenech se ale pohlit špatnými myšlenkami a strachem. Pokud už jsi v určité nepohodě, strach se bude snažit každou možnou cestou dostat ke kormidlu. Nedovol mu to. Když je totiž u kormidla pouze Strach, dostane i Strach strach a to je panická ataka. Můžeš si strach vyslechnout, ale nesmíš mu dovolit Tě o něčem přesvědčit. To je extrémně těžké, ale pouze tohle uvědomění Ti pomůže na cestě vycházení se strachem.

Obecné tipy

Aneb co může pomoci – zvlášť u bylin dohledej informace pro slučitelnost s kojením a konzultuj s odborníky!

  • Dobrá strava – vyvážená, pestrá. Bílkoviny a tuky, málo rafinovaného cukru, nutridrinky pokud Ti chybí energie nebo máš problémy s jídlem. Doplňky stravy a vitamíny – kyselina listová, L-tryptofan, antioxidanty, mateřídouška, kojící čaje
  • Přijmout výkyvy stavu – bude to někdy horší a někdy lepší. Je to v pořádku.
  • Fyzický kontakt s miminkem i partnerem – zařaďte intimitu co nejdříve to půjde. Nechce si od partnera pomoci.
  • Usnadňujte si život jak jen to jde. Někdy si uměle vytvoříme požadavky, které ale nejsou vůbec potřeba. Že jsi chtěla látkové plenky nebo dokonce být na bezplenkové metodě a ono to neklaplo? A? No a co, že je bordel v bytě? Bordel vy bytě = šťastné dítě.
  • Popros někoho, aby si mimčo vzal, když pláče.
  • Vysmívej se špatným myšlenkám. Když cítíš, že přichází chmur, začni se fyzicky umívat. Nemusíš to tak cítit uvnitř, ale jen to, že zapojíš tyhle svaly, uvolní kaskádu různých látek, které Ti mohou trochu ulevit.
  • Koukej se na komedie a vtipná videa a dělej, co Tě baví. Pokud je však deprese pokročilá, vím, že to nejde. Nic Tě nebaví a vlastně si ani nedokážeš vzpomenout, co Tě bavilo dřív. To je ten nejvyšší čas sáhnout po medikaci, opravdu!
  • Zařaď lehká relaxační cvičení (viz níže)

Pojďme se podívat ještě na další tipy, jak si pomoci.

Pro partnera a rodinu

Pokud jste přišli na to, že jádro pudla tkví v psychice, je to první důležitý krok. Prosím, sledujte náznaky vzniku poporodní psychózy. I když je maminka v těžkých depresích nebo padá do panických atak, lze to zvládnout, pokud máte nad situací kontrolu (za tu se obvykle považuje absence sebevražedných sklonů nebo touha ublížit dítěti), i tak ale situaci bedlivě pozorujte. Není třeba se trápit a proto je vhodné jít co njedříve za lékařem. Dnes se používají antidepresiva slučitelná s kojením, která pomáhají tisícům maminek.

U poporodní psychózy nicméně potřebujete neprodleně vyhledat pomoc odborníka. Buďte pro novopečenou maminku oporou jak je to jde – nabízejte pomoc, ale snažte se dělat i věci sami, aniž by si musela o cokoliv říkat. Poskytujte jí vyvážená nutričně bohatá jídla, skvělé jsou silné vývary.

Zkuste společně najít příčiny

Nepoukazujte na její problém, ale zkuste zjistit, co jí trápí. Stresuje jí bordel v bytě? Je nevyspalá? Nedokáže si vybudovat dostatečný vztah s dítětem? Nefunguje kojení? Miminko nepřibírá? Miminko stále pláče? Bojí se odsouzení okolí? Je jí prostě jen špatně a nedokáže to zařadit? I když to nebudete schopni pochopit, buďte tu pro ní, nesuďte, ale zároveň ani přehnaně nepečujte. Mně přehnaná péče způsobovala strašné výčitky a ještě více ve mě prohlubovala pocit neschopnosti.

Zkuste společně přijít na spouštěče tohoto stavu. Není ale smyslem přímo odhalit a vyřešit příčinu, ale spíš o tom zkusit zlehčit situaci a pojmenovat problém. I určitá konfrotnace, pojmenování „bubáka“ může člověku hodně ulevit, když ví, proti čemu vlastně stojí. Kolikrát to maminky i vědí, ale nedokáží to pořádně popsat a nebo si nedovedou představit, jak to vyřešit. Například u mě byl ten spouštěč nedostatek spánku, který pak do bludného kruhu nabaloval další problémy. Pojďme se podívat na určité věci, které mně pomáhaly:

Jak si pomoci

Pokud chcete situaci vyřešit a překonat sami, moc vám to přeju. Také ale vím, že to jde jen do určitého momentu. Je potřeba rozpoznat ten moment, kdy už to sami nezvládnete a v takovém případě podstoupit léčbu. Zároveň není kolikrát vůbec potřeba se trápit a rychlé nasazení antidepresiv vás může nejrychleji postavit na nohy. Neberte to ale za žádné selhání, fyzické, stejně jako psychické pochody můžeme zčásti ovlivnit, ale někdy to prostě nejde. Prosím, buďte rozumní.

Za léčbu poporodní deprese nebo úzkostí se považuje terapie u psychologa nebo psychiatra a/nebo podávání antidepresiv.

Jak sám na poporodní deprese…

  • mobilní aplikace Kogito nebo Nepanikař
  • zvyšování hladin serotoninu a stabilizace hormonů – viz níže
  • pochopení a přijmutí stavu, podpora okolí
  • nastavení a dodržování režimu, splňování jednoduchých krátkodobých úkolu – např. procházky, lehký úklid domácnosti, večerní sprcha
  • smířit se s výkyvy – nebát se propadů, věřit ve světlejší zítřky
  • odregování, meditace a relaxace
  • přijetí pomoci
  • sdílení
  • kniha od Martiny Chomátové – Vyhrála jsem depresi

Jak sám na úzkosti…

  • mobilní aplikace Kogito nebo Nepanikař
  • identifikace spouštěčů, případně fyzických příčin – viz níže
  • meditace a relaxace, techniky uzemnění – předcházení panickým atakám
  • terapie u psychologa
  • pozor na myšlenky – snažit se být tady a teď a nespouštět bludnou spirálu přehnaného přemýšlení
  • kraniosakrální terapie, TRE, Jacobsonova progresivní relaxační technika
  • bylinky – mateřídouška, kozlík, CBD olej (pozor na kojení)

Léčba pomocí terapie

V dnešní době se uplatňuje hlavně CBT – kognitivně behaviorální terapie. Jejím úkolem je „přeprogramovat“ mozek a pomoci si zakódovat nové vzorce myšlení.

Terapie se nemusíte bát, probíhá formou rozhovoru. Trvá nějakou dobu, než se se svým terapeutem dostatečně sblížíte a než uvidíte první výsledky svého snažení.

Návštěvy psychologa

Sezení u psychologa můžu vřele doporučit všem, je velmi dobré si najít takového, který se specializuje na maminky po porodu. Pokud je ale stav horší, je nutné nejdřív nasadit medikaci, jinak nemá terapie žádný smysl. Nejdřív hasíme požár a pak teprve opravujeme škody, že?

Léčba pomocí léků

V dnešní době se velmi běžně ihned předepisují léky na všechny problémy, které potlačí příčinu a jen málokdy skutečně léčí příčinu. Přestože i tento typ léčby má své místo, vnímám jako klíčové se pokusit nejdříve odhalit skutečnou příčinu problémů a nasadit co nejspecifičtější léčbu. S tím vám pomůže lékař, kterému věříte.

I když lze mírnější až středně závažné deprese a úzkosti zvládnout svépomocí, není radno psychické stavy podceňovat nebo léčbu zbytečně oddalovat, protože může dojít k nečekanému propadu a zbytečnému trápení všech zúčastněných.

Antidepresiva

Obvyklým a nejrozšířenějším způsobem léčby poporodní deprese je nasazení antidepresiv ze skupiny SSRI (více o nich níže). Jedná se o „nejšetrnější“ typ antidepresiv. Jsou bezpečná k užívání v těhotenství i během kojení. Existují i jiné druhy antidepresiv, které ale nejsou schválené pro užívání během těhotenství nebo kojení. Existují i zatím experimentální způsoby léčby pomocí jiných látek, ty však nejsou u nás běžně dostupné.

Antidepresiva ze skupiny SSRI fungují tak, že pomáhají tělu zefektivnit využití dostupného serotoninu a tím stabilizují náladu. Fungují nejen na depresi, ale i úzkosti. Jejich účinek je postupný – po začátku užívání trvá zhruba 4-6 týdnů, než začnou plně fungovat. I z tohoto důvodu je velmi důležité rozpoznat vážnost stavu a podchytit ho co nejdříve.

Jiné typy antidepresiv

V některých případech je dokonce lepší ukončit kojení a nasadit specifická antidepresiva mimo skupinu SSRI pro konkrétní typy potíží.

Důležité u všech typů antidepresiv je nutnost pečlivého dodržování dávkování, které stanoví lékař.

Antidepresiva ze skupiny SSRI

Antidepresiv ze skupiny SSRI se není třeba obávat. I když myšlenka zvládnout svůj stav bez léků může znít šlechetně, není třeba riskovat. Situace, kdy to dává smysl a jedná se o nejlepší možné řešení jsou časté. Dopady na miminko nebo vedlejší účinky jsou mnohem menší než případná neléčená těžká deprese.

Anxyolytika

Pokud má žena i úzkosti, lékaři ji nasadí anxyolitika (léky tišící úzkosti) do té doby, než začnou zabírat antidepresiva. Obvykle se jedná o látky ze skupiny benzodiazepinů, které jsou velmi návykové a neslučitelné s kojením. Žena proto musí pečlivě dbát pokynů lékaře a snažit se o co nejmenší možné dávkování s dostatečnými odstupy od kojení. Kromě návykovosti dochází i ke zvyšování tolerance vůči této látce – člověk pak potřebuje větší množství.

Další možností léčby jsou například bylinné směsi čínské medicíny. Terapeut může směs nasavit tak, aby byla slučitelná i s kojením a výsledky mohou být velmi dobré. Osobně mám skělé zkušenosti s užíváním antidepresiv (bez kojení) a poté přechodem na čínskou medicínu.

Chemie za úzkostmi a depresí

Úzkosti a deprese ovlivňují chemii mozku a chemie mozku ovnivňuje úzkosti a deprese. Jednotlivé látky se vzájemně ovlivňují a tak leckdy není jasné, jestli byla dřív slepice nebo vejce. Víme, že na vzniku úzkostí se podílí několik chemických látek, které mohou být v nerovnováze kvůli poporodním fyzickým změnám. Někdy ale návrat do normálu může trvat déle, než by bylo záhodno.

Nerovnováhu hormonů a neurotransmitterů zjistíte přesně pouze pomocí laboratorních testů – nejsem si ale jistá, jestli je vyšetření běžně dostupné. Poraďte se o tom se svým lékařem.

Alternativní a ryze orientační možností je vyplnění tzv. Bravermanova testu, který vám pomůže odhalit, na jaké látky je váš mozek citlivější, jestli máte nějaké nedostatky a jak je případně řešit. Jedná se ale jen o velmi orientační záležitost, berte jí prosím, s rezervou. Test je pouze v angličtině.

Zkuste nejdřív odhalit fyzickou příčinu

Zatímco obvyklá léčba depresí nebo úzkostí spočívá v podávání antidepresiv, nemusí to být vždy to ideální řešení, zvláště v případě úzkostí, které mohou být spouštěny disbalancem jiných látek.

Druhy látek

Pojďme se na chemické látky ovlivňující psychické pochody podívat a zjistit, jak si pomoci.

Serotonin

Hlavní neurotransmitter, který má přímý vliv na stabilizaci nálady. Jeho nerovnováha se podílí na vzniku úzkostí i depresí. Primárně pomáhá se spánkem, přijímáním a trávením potravy a stabilizací nálady. Zároveň ovlivňuje:

  • spánek
  • krevní srážlivost
  • nevolnost
  • trávení
  • hojení ran
  • kvalitu kostí
  • libido (nízké hladiny zvyšují, vysoké hladiny snižují)

Nedostatek serotoninu se může projevovat:
  • depresí
  • úzkostmi
  • nespavostí
  • problémy s příjmem potravy (přejídání nebo nechutenství)
  • chronickými bolestmi
  • problémy s pamětí
  • hyperaktivitou

Úzkosti způsobené nedostatkem serotoninu jsou doprovázeny:
  • častými obavami
  • depresí
  • problémy s usínám a udržením spánku
  • cyklickými propady nálad
  • perfekcionismem
  • nízkým sebevědomím
  • častou náladovostí
  • zvýšenou chutí na alkohol ke konci dne

Jak zvýšit množství serotoninu v těle
  • vystavujte se slunečním paprskům
  • pravidelně cvičte, stačí např. procházky
  • zaměřte se na stravu – zařaďte více vajec, sýry, krůtí maso, ořechy, lososa, tofu a ananas
  • přidete vitamíny, především B komplex (vitamín B6) nebo L-Tryptofan
  • meditujte
  • podpořte tvorbu melatoninu – spánkového hormonu. Dodržujte techniky spánkové hygieny, případně se poraďte s lékařem nebo lékárníkem o užívání melatonin jako doplňku stravy. Pomáhá s usínáním a kvlitou spánku, pokud ale netrpíte úzkostmi.
  • dopřávejte svému tělu i duchu příjemné stimuly – dobré jídlo, teplou sprchu, masáže, fyzický kontakt s milovanými osobami, sex

Hormon štítné žlázy

Když štítná žláza produkuje víc hormonu, než je třeba, mluvíme o hyperfunkci štítné žlázy. V opačném případě to je hypofunkce – nedostatečná činnost. Jedná se o stavy, které se podílí na vzniku dalších fyzických – a především psychických – problémů. Pokud má žena více jak dva týdny po porodu úzkostné nebo depresivnístavy, měla by se nechat vyšetřit u lékaře, aby mohl včas nasadit správnou léčbu.

Ve vzácných případech se může rozvinout poporodní thyroiditida

GABA

Je hlavní neurotransmitter v centrální nervové soustavě savců a slouží k regulaci vzrušivosti nervové soustavy, je to takzvaná brzda našeho mozku. Pokud ho v těle není dostatek, může mozek snadno zklouznout do stavu úzkostí, nespavosti a dalších problémů. Lidé, kteří mají určité chronické obtíže nebo diagnózy (např. ADHD), mají přirozeně nižší množství GABA v těle.

Léky na úzkosti ze skupiny benzodiazepinů se vážou na stejné receptory v mozku jako GABA, tyto léky tedy defacto simulují stav, kdy je v těle vyšší množství GABA.

GABA má vliv na:
  • snižování fyzického a psychického stresu
  • zklidňuje úzkostné stavy
  • snižuje svalové napětí
  • vytváří stav pohody a klidu
  • reguluje vyvážený krevní tlak
  • pomáhá s usínáním

Úzkosti způsobené nízkou hladinou GABA se projevují:
  • pocitem nepřekonatelných problémů
  • panickými atakami bez zjevných důvodů
  • snadnou frustrací a podrážděností
  • pocity zavalení myšlenkami, které vám nedovolí se uvolnit
  • neschopností relaxovat
  • citlivostí na světlo a hlasité zvuky
  • stažeností těla
  • syndromem dráždivého tračníku
  • studenýma rukama a nohama
  • nezadržitelnou chutí na sladkosti, alkohol nebo uklidňujících lécích

Způsoby zvyšování hladiny GABA jsou následující:
  • meditace a jóga
  • fyzické cvičení a procházky
  • úprava jídelníčku – přidejte především fermentované potraviny jako například sýry, kvašené produkty (miso, zelí, kefír atd.), pomalu pečené maso, silné vývary z kostí, ryby, vajíčka, houby, rajčata, vlašské ořechy a sóju. Podle některých zdrojů jsou skvělým zdrojem čerstvě naklíčené obilniny, dále luštěniny, mořské plody, zelený čaj a bobuloviny.
  • Zařaďte vitamíny – B komplex, především vitamín B6. Ten se přirozeně vyskytuje například ve špenátu, brokolici, růžičkové kapustě, česneku a banánech.
  • pomozte si bylinkami (poraďte se ohledně vhodnosti s kojením) – kozlík lékařský, meduňka, kava, ashwagandha

Adrenalin

Je hormon, který tělo připravuje na akci. Ať už je to útok nebo útěk, nadledvinky ho produkují v případě, kdy se cítíme nějakým způsobem v ohrožení – a to třeba „jen“ stresem. Jeho tvorbu může způsobit úzkost a nebo může být úzkost spuštěna jeho tvorbou.

U podrážděné nervové soustavy může docházet k náhlému zvyšování hladin adrenalinu (tzv. adrenalin rush) často v noci.

V raném mateřství to může být způsobeno například náhlým pláčem miminka nebo jako reakce na jiný náhlý podnět, zvuk apod. V takových případech se mi velmi osvědčily techniky mindfulness a relaxace na úrovni těla.

Techniky na snižování hladin adrenalinu jsou následující:

Dopamin

Je neurotransmitter zodpovědný za schopnost přemýšlení, soustředění a schopnost vykonat nějakou činnost, hlavně pohyb. Ovlivňuje velké množství fyzických i psychických pochodů, např:

  • učení
  • motivaci
  • tepovou frekvenci
  • laktaci
  • spánek
  • funkci ledvin
  • pozornost
  • pohyb
  • vnímání bolesti
  • náladu

Co nás v souvislosti s raným mateřstvím zajímá nejvíc, je jeho schopnost být inhibován (omezován) prolaktinem – hormonem, který spouští laktaci. Jinými slovy, čím více prolaktinu v těle, tím méně dopaminu a obráceně. Teprve nedávno se začal zkoumat vliv dopaminu na vznik úzkostí a také existují indície, že právě pokles dopaminu pro schopnost tvorbu mléka způsobuje u některých žen úzkostné stavy, deprese a výjimečně až psychotické stavy. Poraďte se s lékařem, jestli to nemůže být váš případ.

Poznámka k ADHD

Pokud trpíte ADHD, je vysoce pravděpodobné, že můžete po porodu sklouznout kvůli poklesu dopaminu do úzkostnách stavů, protože hladiny dopaminu úzce souvisí se vznikem ADHD.

To se týká i dalších zdravotních problémů, jako je například schizofrenie nebo závislost na návykových látkách.

Jeho nedostatek se projevuje:
  • únavou a slabostí
  • úzkostmi, výjimečně halucinacemi
  • depresí
  • poruchami spánku
  • výkyvy tělesné hmotnosti
  • chronickou bolestí zad
  • zácpou
  • sníženým libidem

Jak zvýšit množství dopaminu v těle:
  • zvyšte množství a kvalitu spánku – příčinou nízkých hodnot dopaminu číslo jedna je nedostatek spánku (a to i mimo mateřství). Promluvte si o tom se svým lékařem.
  • upravte dietu – konzumujte hodně bílkovin, omezte množství nasycených tuků, zvyšte přísun probiotik, zařaďte do jídelníčku fazole Mucuna pruriens
  • cvičte a hýbejte se, choďte na procházky
  • poslouchejte hudbu
  • meditujte
  • vystavujte se slunečním paprskům
  • zařaďte doplňky stravy – železo, niacin, folát, vitamín B6

Už tuším, co způsobuje můj stav. A co dál?

Dobrou i špatnou zprávou zároveň je to, že často je disbalanc ve více, než jedné látce. Proto mají občas i lékaři problémy identifikovat přesnou příčinu potíží. Dobrou zprávou je to, že řešení má obvykle stejné body. Ty jsou:

  • dbát na kvalitní a pestrou stravu obohacenou o vitamíny B-komplexu, fermentované potraviny a bílkoviny
  • chodit na pravidelné procházky a vystavovat se slunci, lehce cvičit (např. jógu)
  • zaměřit se na techniky mindfulness, meditaci a relaxaci, dechová cvičení. Doporučit mohu například vedenou meditaci Isha Kriya.
  • podívejte se na zásady spánkové hygieny a pokuste se zlepšit svůj spánek. Můžete si přečíst můj článek na téma zlepšení spánku v mateřství. I za cenu podpory pomocí medikace nebo noční hlídání členem rodiny apod. Žena nemusí všechno dělat sama!

Jak předcházet těmto stavům?

Kdyby na to měl někdo jednoduchou odpověď, pravděpodobně už bychom měli těhotenské screeningy zaměření na psychiku a v těžkých situacích by končilo jen minimum žen. Bohužel se jedná o velice komplexní problém, do kterého zasahuje velmi mnoho vlivů, a to jak fyzických, psychických, ale i těch, které přichází zvenčí.

Žijeme v hektické době. I když je těhotenství jistě jedno z nejkrásnější období života ženy, spousta žen toto období nijak významně neodlišuje (rozuměj nemění příliš své návyky), případně jí z pohody pravidelně vyhazují přímo lékaři. Stresuje se kvůli přípravám bydlení, možná i kvůli práci, některé i kvůli zdravotním problémům.

Na mnoha místech světa má těhotná žena speciální status, zvláštní privilegia a je k ní přistupováno s respektem a úctou. Dříve tomu tak bylo i u nás, kdy se o těhotnou ženu staralo její blízké okolí a ona mohla tento čas využít k vnitřnímu zklidnění, naladění se na miminko a přípravu na jeho příchod – po materiální, fyzické i duchovní stránce.

Musíme se zklidnit

Dnes spousta žen jakoby nevnímalo, že se s nimi děje ni něco víc než jen že jim rostě bříško. Domnívám se, že určité zklidnění a změna svých návyků ve prospěch příchozího miminka je první pozitivní krok, který můžeme v těhotenství udělat a přispět tak ke snížení pravděpodobnosti vzniku různých psychických komplikací.

I když se s rozvojem medicíny dramaticky snížila porodní úmrtnost a počet komplikací, zároveň to přineslo nový fenomén a problém – čím dál více žen touží po návratu k původním způsobům porodu a uvědomují si důležitost soukromí, možnosti volby a kontroly nad situací.

Připravte se na porod, ale nepřehánějte to

Jako další právě vnímám důležitost se připravit na porod. Je jasné, že v určité fázi se žena začne zajímat o to, co jí vlastně čeká a přeje si hladký průběh. Toho bohužel občas nejde docílit ani při sebelepší vůli. Vnímám proto jako maximální důležité, aby měla žena možnost řídit si průběh porodu, ale také příliš nelpět na svém plánu. Mít pro vše plán B, ale i C a D. Prostě si to promyslet dopředu. V tomto ohledu je dobré mít sepsané porodní přání a mít s sebou doprovodnou osobu – partnera nebo ideálně partnera a dulu. Občas prostě nelze dodržet plán. A to pak jen vede k frustraci, pocitům selhání a někdy i traumatizaci. Takže, hlavu vzhůru! I když nejde vše podle plánu, není to selhání. Všichni se vždy snaží udělat maximum pro to, aby všechno šlo hladce.

Zpracování placenty nemusí být tak úplně ezo

Existují studie, které dávají poporodním psychickým problémům převážně fyziologickou příčinu – dramatické změny v hladinách hormonů a schopnosti těla přenášet serotonin a další neurotransmittery. Jedna studie dokonce uvádí jako konkrétní možnou příčinu poporodních depresí vyloučení placenty – ta se totiž také podílí na schopnosti těla přenášet serotonin. Tohle bylo pro mě velmi zásadní zjištění a důkaz pro to, proč může dávat smysl si nechat zpracovat placentu – do té doby jsem to považovala jen za ezo povídačku. Takže možná, že ono zpracování placenty může částečně urychlit návrat těla do normálu a zároveň předcházet psychickým problémům… Není se tedy čemu divit, že zvířecí matky placentu sežerou (a to nejen ty, které jsou loveny a tak nechtějí přilákat predátora).

Ovšem neberte to jako fakt a danou věc, neexistuje žádná studie, která by říkala, že požití placenty má přímý vliv na zmenšení rizika rozvoje psychických problémů. Ba naopak, při nesprávném zpracování hrozí nakažení bakteriemi a posléze zdravotní riziko pro matku i novorozence.

Nastavte si realistická očekávání

Další věc je příprava na to, co přijde po porodu; přesněji nastavit si realistická očekávání. O šestinedělí se mluví jen pramálo a když už z někoho dostanete rozumné odpovědi, ve stručnosti vám to shrnou jako „bylo to sakra náročný“. V tomhle bude mít opět prsty matička příroda, protože nám mozek bohudík (nebo bohužel?) poměrně rychle a účinně odstraní nebo zmírní naše vzpomínky na toto krušné období. O to víc vnímám jako důležité se o tom informovat, protože porodem to nekončí. To vše jen začíná a idylka rodiny tulící se k děcku po návratu z porodnice… se moc nekoná. Tím nechci říci, že je šestinedělí nějaký horor nebo špatné, to ne – ale musíte si uvědomit, co je realistické a co ne. A realita je taková, že šestinedělí je opravdu náročné období i bez psychických problémů.

Pocit zahlcení

Myslím, že mnoho porododních psychických problémů může mít kořen právě v pocitu totálního zavalení něčeho, co zdánlivě nemůžete překonat. Často se do toho přidávají problémy s kojením, nevyspání, rozkol mezi představami a realitou a problém je na světě.

Pokud bych to shrnula, na vzniku depresivních nebo úzkostných stavů se podílí více faktorů, které bohužel ne všechny můžeme úplně ovlivnit nebo eliminovat. Někdy se všechny psychické problémy obecně „zabalí“ do jedné diagnózy – poporodní deprese.

Stavy úzkostí a deprese jsou částečně propojené, ale příčiny pro jednotlivé pochody mohou být různé:

  • historie psychických problémů – bipolární porucha, historie depresí či úzkostí a to jak během předchozích těhotenství tak i mimo něj
  • psychická onemocnění v rodině
  • stresující události v posledním roce, například těhotenské komplikace, nemoc, finanční problémy apod.
  • zdravotní komplikace miminka
  • těhotenství s vícerčaty nebo druhé a další těhotenství
  • problémy s kojením
  • nedostatek času matky s dítěte po porodu (nedostatečný bonding, odebírání dítěte)
  • partnerské nebo rodinné problémy
  • nečekané nebo naplánové těhotenství
  • fyzické změny po porodu – pokles hladin hormonů a neurotransmitterů
  • stres a psychické vypětí – strach z neschopnosti se postarat o své dítě
  • nízký nebo vysoký věk matky
  • předchozí potraty
  • nesplnění očekávání
  • únava
  • skryté onemocnění

Jak se připravit na porod z hlediska předcházení psychických problémů

  • Před těhotenstvím a během těhotenství se zaměřte na kvalitní stravu a vitamíny, především kyselinu listovou.
  • Pokud nejste příznivcem nemocničního prostředí, zvažte ambulantní porod, jestliže to umožňuje zdravotní stav vás a miminka nebo porod v porodním domě. Poraďte se o této možnosti s porodní asistentkou, dulou nebo lékařem, kterému věříte.
  • Pokuste si zajistit co nejpřirozenější průběh porodu, je-li to možné. Existují studie, zatím nepotvrzené ani vyvrácené, které mluví o možném vlivu podání syntetického oxytocinu během porodu na disbalanc hormonálního systému a zvýšeném riziku rozvoje poporodní deprese a úzkostí.
  • Zvažte zpracování placenty. Obsahuje důležité látky, které vám po porodu mohou pomoci rychleji srovnat hladinu chemických látek v těle a navrátit se do normálního stavu.

Nezapomeňte na šestinedělí

  • Připravte se nejen na porod, ale i na to, co přijde po něm a až se vrátíte domů – jak si s partnerem rozdělíte role, co dělat, když budete mít pocit, že to nezvládáte – máte někoho, kdo k vám v šestinedělí může zajít? Z tohoto hlediska bych doporučovala zkontaktovat některou z dul nebo se obrátit na komunitní podporu šestinedělky. Doporučuju navařit si jídlo dopředu a namrazit, například silné vývary.
  • Vydupejte si nadstandardní, nebo alespoň dvojlůžkový pokoj, zvlášť pokud se na oddělení praktikuje rooming-in. Rooming in znamená přítomnost miminek na pokojích s matkou. To je samo o sobě super, pokud nejste zrovna na čtyřlůžkovém pokoji se třemi dalšími matkami a dětmi, protože to je prostě očistec. Vím, o čem mluvím.
  • Pokud vám vůbec nejde spát, ihned to řešte s lékařem. Po porodu je potřeba si odpočinout, i za cenu prášku na spaní a hlídání miminka několik pár hodin někým jiným. Je to naprosto v pořádku!

Zdroje a tipy na další čtení

Mayo Clinic – poporodní deprese
Calm clinic – biochemie úzkostí
Inside the ADHD mind – vlivl dopaminu a ADHD na úzkosti při kojení
Healthline – o dopaminu
Healthline – o serotoninu
Godtherapy – nedostatek serotoninu
Objectiveweellnes – o GABA
NCBI – vliv serotoninu na mateřství
Eileenpurdy – chemické příčiny úzkostí
NCBI – vliv placenty na hladiny serotoninu
Mayo Clinic – poporodní zánět štítné žlázy
NCBI – vliv podání oxytocinu na rozvoj poporodní deprese